Manjaro

[takyradejianonymne]

Poněkud mně uniká, píšu to s nadsázkou a i s trochou ironie a nikoli k tobě osobně, proč bych měl instalovat .deb balíky do Manjaro? Jako by ty .deb balíky byly pupíkem světa, že?
Můj tehdy uskutečněný odchod z Mintu (bráno jako také dobrodružství zkusit něco nového) bylo právě směrem do Manjaro. Tedy nikoli do dalšího a dalšího a dalšího klonu .deb Debianu nebo z .deb Ubuntu (na Debianu) odvozeného .deb forku. Že když už zaprší tak z deště pod okap a potom zase někam zpátky

Manjaro je postavené na balíčkovacím systému .arch a pokud si dobře pamatuji, ve správci programů je třeba/záhodno nastavit si připojení i k repozitáři AUR: tím je otevřeno neuvěřitelně rozsáhlé království v možnostech dostat se k všemožným až "nemožným" aplikacím, o kterých se v repozitářích takového Mintu může jen zdát a v Mintu musí být řešeno skrze postupně rostoucí houštinu repo PPA a to i těch všelijak podivných. Podivných i bezpečnostně. Navíc v případě Manjaro (Arch) a jak jsem velice brzy zjistil bývají aplikace v jejich repozitářích průběžně aktualizované a, především, velice často a daleko přehledněji a bez komplikací (kteréžto mě otrávily právě v Mintu) s rozjetými závislostmi. Navíc, na vysoké úrovni je wiki kam dodnes chodím já na radu a i když nyní jedu na jiné distribuci a která je postavená na balíčkovacím systému .rpm.
Ale právě Manjaro mně svým způsobem otevřelo na začátku oči a já myslím skrze tuto distribuci že prozřel: ano je to pěkné že Mint je pro ty začátečníky z Windows a je i pěkně omalovaný, ale v dalším kroku a po rozhlédnutí přichází zjištění že než ty omalovánky (pro první dojem) tak je třeba mít v pucu právě a především repozitáře a v nich srovnané závislosti. Takže ... potom jsem už jaksi neměl zábrany tedy obavy po balíčkovacím systému .arch zkusit nějakou další slušně vedenou distribuci (se slušnými repozitáři) a tentokrát .rpm

Co je dle mne hlavní potíž s Manjaro? Proč jsem od Manjaro odešel? Protože je to rolující distribuce a což je mně stále velmi sympatické, ovšem pokud správce distribuce neuhlídá aktualizace systému tak má uživatel průšvih. A ten průšvih a velký a jako nemilé překvápko u mě nastal asi po půl roce jinak velmi spokojeného užívání, nejdřív s prostředím Xfce a potom s KDE, tehdy možná že to bylo ještě i končící KDE4 a KDE5 teprve začínalo.

[Livan]

Ono i v Manjaru je možná instalace .deb balíčkú. Viď článek na https://arch-linux.cz/instalace-deb-bal ... ch-linuxu/, v manjaru se to dá rovnež použít.

[takyradejianonymne]

zeleno110: dost alibistické upozornění na riziko ze strany Manjaro přece ještě není to, že se instalace z AUR vysloveně nedoporučuje! To jsi ty posunul a žel(?) někam podivně tam, kde to tak přece ve skutečnosti ale není!
Situace a logicky je pro Manjaro taková, že to co není v repozitáři "malého" Manjaro tak a protože se jedná o "exotické" balíčky .arch tak třeba hledat na bohatě velmi vybaveném AUR: protože nikoli Manjaro ale distribuce Arch je ten hlavní pantáta!
To že potom některé verze programů možno mít odlišné z repozitáře Manjaro a z AUR není překvapivé a mně při odzkušování na 99,9% fungovalo vše, jen jednou to byla verze starší no a podruhé a potřetí atp. novější a odzkoušel jsem si co je nového.

Také je třeba si uvědomit, což tobě a mnohým dalším zatím chybí a mně chybělo před tím také, že v distribucích postavených na .arch nebo .rpm jsou často ony závislosti řešeny "jinak" a obvykle daleko lépe než to co jsem já poznal v Ubuntu a především v Mintu kde jsem byl nejdéle: tam kde jsem měl v Mintu zádrhele až těžko řešitelné problémy tak mávnutí jakoby kouzelným proutkem ... a ono to jinde (třeba to Manjaro) jde a vlastně bez povšimnutí že by se něco šmodrchalo.
Už jen proto představa, že budu do příkladem Manjaro já roubovat balíčky .deb, tak mně připadala s prominutím směšná a jako úlet a právě často kvůli "jiným" závislostem. Ten rozdíl totiž není jen to že jiné jsou balíčky .arch a .rpm od toho .deb jaksi technicky, ale právě jsou i jiné závislosti! Jinak jsou postavené!

Navíc já jsem neodešel od Manjaro kvůli nestabilitě systému a protože jsem prý nainstaloval nějaký program z AUR. To mně podsouváš něco co není a co jsem nenapsal, tak jako že upozornění od Manjaro tj. že dávají ruce pryč od AUR (co jsi zde uvedl) není vyslovené nedoporučení. Je to upozornění.
Od Manjaro jsem odešel proto že se začaly viditelně množit případy správci nezvládnutých aktualizací systému! Kdy mně potom správci distribuce nutili hledat po internetu jak reagovat na jednotlivé chybové(!) hlášky a z právě prováděné aktualizace.
K dobru nutno napsat, že obvykle na nějakém fóru a velmi brzy se věc řešila, ale systém jsem chtěl nainstalovat také tehdy 75 leté tetě a která bydlí 50 km daleko. Když po jedné aktualizaci systému došlo až i k znefunkčnění části chování systému a která byla pro mne tehdy důležitá ... tak byla to aktualizace poslední ... a od Manjaro jsem odešel. Přiznám že s lítostí. Přesto ho stále zvědavě a příležitostně sleduji. Důvěra je však pryč. Zatím.

[Livan]

inštaluj takto, zadaj postupne tieto tri príkazy do terminálu:

Kód: Vybrat vše

git clone https://aur.archlinux.org/aftershotpro3.git
cd aftershotpro3
makepkg -sri

musíš mať však predtým nainštalovaný program git. To je univerzálny postup na inštaláciu z gitu. Prvý príkaz skopíruje súbory na disk, druhý prepne do adresára, kde sa to skopírovalo (vždy názov za posledným lomítkom bez prípony git) a posledný to nainštaluje.
P.S. práve som si to skusmo nainštaloval podľa toho postupu vyššie a funguje to.

[Livan]

Zaujímavé je, že mne to nainštalovalo bez nutnosti čokoľvek dohľadávať a doinštalovávať. Je však pravda, že ja používam Manjaro vo variante s XFCE. Na stránke Arch Linuxu (https://aur.archlinux.org/packages/aftershotpro3/) hlási nasledovné zívislosti, ktoré musia byť splnené, pričom povinné sú iba prvé dva, ostatné sú voliteľné podľa videokarty:

Kód: Vybrat vše

gstreamer0.10-base 
ocl-icd (khronos-ocl-icd-svn)
opencl-catalyst (catalyst-firepro-compute, catalyst-firepro, catalyst-total, catalyst-total-hd234k, catalyst-test) (optional)
opencl-mesa (mesa_mild_compatibility-git, mesa-transform-feedback-git, opencl-mesa-noglvnd, mesa-aco-git) (optional)
opencl-nvidia (opencl-nvidia-346xx, opencl-nvidia-352, opencl-nvidia-llb, opencl-nvidia-vulkan-developer-beta, opencl-nvidia-410xx, opencl-nvidia-340xx, opencl-nvidia-vulkan, opencl-nvidia-full-beta-all, opencl-nvidia-full-beta, opencl-nvidia-beta, opencl-nvidia-390xx) (optional)

[takyradejianonymne]

zeleno110: Manjaro a ani jako sledovanou distribuci (tj. mít ji vedle na některém HDD) tak nainstalováno nyní nemám. Takže nemohu v jednotlivostech a v konkrétním provedení (tj. jako to učinil Livan) sloužit.

Tady nutným parametrem pro rozhodování jestli zkusit nebo přejít na .arch distribuce je právě ona realita, ať se to líbí nebo ne, že většinově jsou (autory) nabízeny balíčky pro distribuce typu .deb nebo .rpm. Ostatní exotika a jako .arch je až "to něco" do počtu a tady obrovitánsky potom záleží jak jsou spravovány k té které distribuci .arch repozitáře. A k repozitářům připočíst jak návodná je wiki.
Píšu to z pohledu uživatele, který chce především PC používat a nikoli neustále kolem systému aspol. bádat. Pro Arch a okolí si myslím že je to na velmi vysoké úrovni!
Ovšem a poznámka: dneska nebo zítra a pokud bych se rozhodoval, tak pro balíčkovací systém .arch bych asi raději šel rovnou do distribuce Arch, proč chodit ke kováříčkovi (třeba to Manjaro) když mohu jít rovnou ke kováři - tady do Arch.

Na příkladu, který jsi zde ty sám uvedl, tak Livan (a nejen tobě) úspěšně ukázal že kolem systému Arch je jeho balíčková "exotika" a s tím spojená možná rizika ošetřeno (pro uživatele) na velmi vysoké úrovni: jen je třeba vědět jak na to(!) a nepodléhat návykům a předpojatostem třeba z Mintu nebo jindy a jinde z Windows.
Nějak proto nerozumím tomu, když jak píšeš v AUR jsi nalezl pro konkrétní "tvůj" program verzi .rpm, tak proč jsi ji tedy nezkusil z toho AUR a běžným tam jednoduchým postupem tj. skrze klikátko (Manjaro) nainstalovat? To už je ta (nejen asi tvá cha chááá) závislost na .deb balíčcích a odmítnutí proto .rpm a i když je to v cílové distribuci postavené na .arch ... tolik žel rozvinutá?

*** Přitom se zamysli. Výtky jsi měl v Manjaro k prý použití repozitáře AUR ale v Mintu a třeba dle mnohých zde na webu uvedených článků a tam návodů tak uživatelé Mintu nebo Ubuntu směle (bez rozmyslu protože je přece uvedeno v návodu že?) si připojují další a další a další skrze PPA mnohdy dost anonymní repozitáře ... a se všemi těmi riziky na které to Manjaro korektně a ze svého pohledu jen upozornilo ve vztahu právě k repozitáři AUR a protože ho Manjaro nemá jaksi pod přímou kontrolou:
potom a je to můj osobní názor tak o řád menší riziko vidím (když budu v Manjaro) při použití repozitáře AUR a to než když budu třeba v Mintu připojovat "nějaký" repozitář skrze PPA ... a třeba dle 10 let starých návodů

[Livan]

Ovšem a poznámka: dneska nebo zítra a pokud bych se rozhodoval, tak pro balíčkovací systém .arch bych asi raději šel rovnou do distribuce Arch, proč chodit ke kováříčkovi (třeba to Manjaro) když mohu jít rovnou ke kováři - tady do Arch.

Tak presne tento typ rozhodovania som nedávno absolvoval aj ja s nasledovným výsledkom. Arch zdá sa nie je oveľa stabilnejší, ako Manjaro. Po dosť komplikovanej inštalácii je potrebné veľa vecí nastavovať a doinštalovávať, aby to bežalo podľa požiadaviek, čo v Manjaru funguje okamžite. Navyše v Arch Linuxu sa DE nainštalujú v základnej surovej podobe, čo z estetického hľadiska nie je nič moc. V Manjare mám prostredie doladené aj z pohľadu estetického. Vďaka AUR a programu pamac viem v Manjare využiť všetky prednosti Arch Linuxu a inštalácia je rovnako rýchla a bezproblémová, ako napr. v LM, či Ubuntu. Preto mám Arch Linux nainštalovaný iba na jednom notebooku a na ostatných mám Manjaro, či LM. Jedinou pre mňa výhodou Arch Linuxu je ta, že si tam nainštalujem iba tie programy a v takom zložení, ktoré tam chcem mať a nemám tam spústu balastu, ktoré mi tam nainštaluje inštalátor Manjara.

[menom]

.

Co si pamatam, ten linuxovy nero nikdy nefungoval na dobrej urovni.

Zlepsilo sa to ?

.

[Ventero1]

No jestli ten Nerolinux má jen burner a ne celou tu suite s těmi sice pomalými, ale ergonomicky a funkčně perfektními programy na různé editace videa, tvorbu obalů apod., tak je to snad naprosto zbytečný počin ... Nebo tam je nějaká markantní výhoda oproti běžnějším linuxovým SW na pálení a image, kterou si takhle z hlavy nedokáži uvědomit?

[takyradejianonymne]

Jak už jsem tu také (nejen na tomto téma) napsal: s Manjarem byl asi 1/2 roku tehdy po první instalaci klídek ale potom se to začalo při aktualizacích kazit. Hlášky co při aktualizaci neproběhlo nebo zkolabovalo ... a potom co s tím.
Dnes když už jsem zase více poučený tak bych sám sobě mohl položit otázku: že ty jsi tam tehdy dělal všelijaké kotrmelce ba sviňačinky a jako neurvalý násilník dohrával/doinstalovával tam dodatečně všelijaký věci a kdo ví odkud, že? Odpověď zní že nic takového jsem já neprováděl. Jediné co jsem dodatečně zkoušel a laboroval tak byl výběr vhodné utilitky, která by mně měřila/hlídala teplotu na HDD.
Tahle moje zkušenost s Manjaro pochopitelně neříká to že s jistotou tyto potíže nastanou i v budoucnu a třeba už hned zítra. Jen to je takový malinkatý blikající majáček a že třeba si dávat pozor. Zvláště když pro srovnání vím, že jiná distribuce (tedy správci distribuce) se takto nechová. Zatím.